Článek: Je bránice jen pro dýchání?

Bránice je vcelku zajímavý sval, který svým umístěním odděluje oblast břicha, pánve a beder od hrudníku. V místě úponu bránice se tyto dvě krajiny prolínají. Prostor břicha je relativně měkký a jeho obsah je převážně kapalina. Oblast hrudníku je vcelku tuhá a vyztužená hrudním košem. Uvnitř hrudníku se nachází dutina, která nám umožňuje dýchat. Bránice je považována za hlavní sval, který nám zajišťuje dýchání. To je pravda.

Je to však jediná její funkce?

Jelikož se nacházíte teprve na začátku tohoto článku a máte před sebou ještě dost řádků textu, tak Vám to asi napovídá, že bude mít ještě i jiné funkce než dýchání. Samozřejmě! Bez bránice byste nebyli schopní se vysmrkat, zakašlat, zasmát se. Dále je bránice zodpovědná například za defekaci. Její nejdůležitější funkcí kromě dýchání je funkce posturální. Bránice se významným způsobem aktivně podílí na správném držení těla. Spodní část bederní páteře je v podstatě nejzranitelnější částí páteře. Z hlediska anatomie to vypadá, že bederní páteř nese celou váhu horní poloviny těla. Bederní obratle i meziobratlové destičky v této krajině jsou masivnější než obratle hrudní a krční. To ale však nezaručuje dokonalou ochranu bederní páteře.

Hlavní stabilizační funkce

Pro dokonalou ochranu je tu bránice v kontextu CORE systému. Bránice je součástí stabilizačního systému bederní páteře, který se stará o ochranu bederní páteře, především při zátěžových situacích. Tento stabilizační systém tvoří hluboké břišní svaly, hluboké zádové svaly, pánevní dno a právě bránice. Tento svalový systém neboli korzet chrání oblast bederní páteře a kříže. Můžeme si ho představit jako válec s pístem. Tím pístem je právě bránice, která se stará o to, aby byl během zátěže adekvátní tlak ve válci neboli v břišní dutině. Jak už bylo řečeno, bránice je kruhový sval, který odděluje hrudník od břicha, beder a pánve. Upíná se na hrudní kost, oblouky spodních žeber a na všechny bederní obratle. Při kontrakci (stahu) svalu dochází k pohybu bránice směrem dolů do břicha. V případě, že je tato kontrakce kvalitní a rovnoměrná, dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku v oblasti břicha a přirozeně se zpevní svalovina hlubokých břišních svalů. Současně při kontrakci bránice dojde ke zpevnění všech úponových míst. Důležitá je hlavně fixace bederních obratlů a fixace meziobratlových destiček. Při této fixaci současně dochází k odlehčování meziobratlových destiček a bederní páteř pak vypadá krásně dlouhá a protažená. Při fyziologické funkci bránice pak dochází k přímé úměře mezi mírou námahy a mírou aktivace bránice v kontextu CORE systému.

Porucha funkce bránice

Při poruše nebo výpadku funkce bránice dochází k celkem velkému problému, hlavně při zvýšené námaze. Při nefyziologické funkci bránice nedojde ke kvalitní kontrakci bránice a neaktivují se s tím spojené stabilizační výhody. Bederní páteř je pak odkázána sama na sebe. Při nadměrné námaze se pak řídicí systém (který postrádá stabilizační funkci) snaží ochránit bederní oblast náhradním stabilizačním mechanismem připomínajícím zpevnění břicha v kombinaci se zádrží dechu. Tento náhradní mechanismus není ani z daleka tak efektivní, jako brániční stabilizace.

Pár slov na závěr

Stabilizační funkce bránice se dá snadno testovat pomocí nácvikových poloh. Při výpadku funkce se samozřejmě tato funkce dá znovu nastartovat, záleží však na míře výpadku. Jedna věc je ale znovu nastartovat funkci bránice v leže, či sedě na lehátku a druhá věc je si tuto funkci přenést do činnosti, ve které vzniká velká zátěž.